Kategorie: Zveřejněno: 14. 9. 2019

Dušičkové konvergence

30. 10. 2019 19:30 Kostel u Salvátora

W.A.Mozart : Requiem

Jen málokteré ze známých děl světové hudební literatury vznikalo za tak dramatických okolností a je stále opřádáno takovými mýty, jako Mozartovo Requiem, KV 626. Již jen ten tajemný způsob objednání! A pak skladatelův závod s časem při tvorbě – tváří v tvář smrti! A nakonec i komplikované dokončování rozpracovaného torza jinými tvůrci po Mozartově smrti! To vše již přes dvě a čtvrt století budí kolem tohoto působivého díla zvláštní emoce.
Mozart totiž začal skládat Requiem někdy v půli roku 1791 na základě velkorysé zakázky jemu neznámého člověka1), přičemž se ovšem kromě toho musel souběžně věnovat i dalším významným zakázkám pro jiné objednatele (zejména operám Kouzelná flétna a La Clemenza di Tito, později pak i Klarinetovému koncertu A dur). Po řadě odkladů se k soustavnější práci na Requiem dostal teprve někdy v říjnu 1791, kdy ovšem byl stižen těžkou záhadnou nemocí a přes veškeré úsilí již dílo nestihl dokončit, protože 5. prosince 1791 zemřel.
Po skladatelově smrti tak pro vdovu Konstanci nastalo drama kolem dokončení skladby. Jednak tajemný objednatel1) se jejího odevzdání dožadoval (už také proto, že skladateli předem zaplatil slušnou zálohu), jednak Konstance sama chtěla z rozpracovaného torza skladby vytěžit maximum (a nejen od objednatele, nýbrž navázala prý v té věci jednání též s hudebním vydavatelstvím Breitkopf und Härtel). S komplikacemi se Konstance vypořádala po svém: vůči objednateli tajila, že dílo nebylo v čase skladatelovy smrti dokončeno (aby neztratila naději na slíbený doplatek), vůči veřejnosti pak musela tajit, že tu vůbec nějaký problém je a že Mozart s tím měl co společného (byla totiž vázána objednatelovou podmínkou utajení1)).
K dokončení díla Konstance nejprve požádala o pomoc tehdy významného vídeňského skladatele Josefa Eyblera, kterého si Mozart velmi vážil. Eybler krátký čas na Requiem pracoval, několik rozpracovaných částí utřídil, něco dokomponoval, ale záhy zjistil, že dokončení všeho by bylo nad jeho síly a rozpracovaný materiál tedy vdově vrátil. Ta vzápětí oslovila několik dalších hudebníků, avšak bez výsledku. Nakonec přesvědčila rodinného přítele Franze Xavera Süssmayra, který byl dříve Mozartovým žákem a před jeho smrtí mu se zápisem Requiem pomáhal; ten dílo nakonec dovedl do dnes známé formy.
V průběhu staletí se několik mozartovských odborníků pokoušelo tehdejší Süssmayrovy doplňky a úpravy všelijak vylepšit či dokonce nahradit (jaksi „mozartovštěji“), avšak Süssmayrova verze odolala, přetrvala až do dnešní doby a zazní též na našem koncertě.
________________________________

1) Za tajemného neznámého je dnes převážně pokládán Franz Anton Leitgeb, komorník bohatého, avšak poněkud výstředního hraběte Franze von Walsegg Stuppach. Hrabě touto zádušní mší chtěl obřadně uctít památku své tehdy nedávno zesnulé manželky Anny (+14.2.1791), přičemž toužil, aby dílo bylo krásné a on je navíc mohl vydávat za své (proto ta podmínka utajení Mozartova autorství). Převzetí Requiem se ovšem dočkal teprve počátkem prosince 1793 a dílo bylo k původnímu účelu provedeno 14.12.1793 v kostele ve Wiener Neustadt.

Nejbližší koncerty

Všechny koncerty